top of page
ctrlm-logo-white_edited_edited.png

Jak vytvořit stránku na Wikipedii: Kompletní postup a pravidla

Matyáš Řehoř
29. 8.
Minut čtení: 9

Aktualizováno: 30. 8.

Vytvořit novou stránku na Wikipedii může technicky téměř každý. To ale neznamená, že na Wikipedii může být každá firma, osobnost, produkt nebo projekt. O výsledku rozhoduje především encyklopedická významnost tématu, kvalita nezávislých zdrojů, neutralita textu a dodržení pravidel komunity.


V tomto návodu zjistíte, jak předem posoudit šanci tématu, připravit zdroje, napsat encyklopedický návrh a publikovat ho transparentním způsobem. Také si ukážeme, co se s článkem děje po zveřejnění a proč může být později upraven nebo smazán.



Rychlá odpověď: Nejdříve ověřte, zda o tématu existuje dostatečné množství věrohodných, nezávislých a obsahově podstatných zdrojů. Teprve potom připravte neutrální text s citacemi, ideálně na pískovišti. Máte-li k tématu pracovní, osobní nebo placený vztah, otevřeně ho přiznejte. Samotné zveřejnění článku není zárukou, že článek zůstane beze změn nebo na Wikipedii trvale



Wikipedie není firemní profil


Wikipedie je encyklopedie spravovaná komunitou editorů. Není to katalog firem, osobní web, tiskové centrum ani místo pro zveřejnění marketingového profilu. Článek nemá představit téma tak, jak si přeje jeho majitel nebo PR oddělení. Má shrnout to, co o tématu doložitelně publikovaly nezávislé a věrohodné zdroje.


Z toho vyplývají čtyři důležité skutečnosti:


  • za zveřejnění článku se Wikipedii neplatí;

  • subjekt článku text nevlastní a nemá nad ním konečnou kontrolu;

  • ostatní editoři mohou obsah doplnit, opravit nebo zpochybnit;

  • ani profesionálně připravený návrh nemá garantované přijetí nebo trvalé zachování.


Pokud má být výsledkem plně kontrolovaná prezentace značky, je vhodnějším místem vlastní web, profil v oborovém katalogu nebo dobře zpracovaná stránka „O nás“. Wikipedie dává smysl jen tehdy, když téma obstojí jako encyklopedické heslo.


Ověřte encyklopedickou významnost


Nejdůležitější otázka nezní „Dokážeme napsat článek?“, ale „Existují o tématu dostatečně kvalitní nezávislé zdroje?“


Česká Wikipedie považuje téma za encyklopedicky významné, pokud je dostatečně popsáno ve věrohodných publikovaných zdrojích, které jsou na tématu nezávislé. Pouhá zmínka názvu, záznam v databázi nebo převzatá tisková zpráva obvykle nestačí. Zdroj se musí tématu věnovat v takovém rozsahu, aby z něj bylo možné vytvořit smysluplný encyklopedický text.


Tři vlastnosti použitelného zdroje


Kritérium

Co v praxi znamená

Co obvykle nestačí

Nezávislost

Autor ani vydavatel nejsou řízeni tématem článku a nemají přímý zájem na jeho propagaci.

Vlastní web, tisková zpráva, firemní blog, materiál klienta.

Netriviálnost

Zdroj se tématu věnuje podstatně, ne jen jednou větou nebo výpisem údajů.

Krátká zmínka, adresář, seznam partnerů, program akce.

Věrohodnost

Zdroj má redakční odpovědnost, dohledatelný původ a dobrou pověst pro dané téma.

Anonymní blog, fanouškovský web, automaticky publikovaný obsah.


Dva zdroje nejsou automatická vstupenka


Často se mluví o principu „dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje“. Samotná stránka české Wikipedie však upozorňuje, že jde o praktický princip, nikoli o závazné pravidlo nebo matematický test. Dva slabé články významnost neprokážou a u složitějšího tématu může komunita očekávat širší pokrytí.

Stejně tak nemusí pět internetových článků znamenat pět nezávislých zdrojů. Pokud všechny vycházejí ze stejné tiskové zprávy, mají společného autora nebo jen přebírají jeden původní text, jejich důkazní hodnota je omezená.


Rychlé hodnocení běžných typů zdrojů


Typ zdroje

Pomáhá doložit významnost?

Poznámka

Vlastní web firmy nebo osobnosti

Ne

Může doložit některé rutinní údaje, ale není nezávislý.

Tisková zpráva a její převzetí

Obvykle ne

Jde o materiál pocházející od subjektu.

Placený advertorial

Obvykle ne

Placený původ oslabuje nezávislost a redakční kontrolu.

Databázový profil nebo krátká zmínka

Spíše ne

Bývá příliš stručný.

Rozsáhlý profil v respektovaném médiu

Často ano

Záleží na nezávislosti, hloubce a kvalitě média.

Odborná kniha nebo analytický text

Často ano

Musí se tématu skutečně věnovat a být důvěryhodný.

Podrobnější postup najdete v navazujících článcích Co je encyklopedická významnost a Jak poznat kvalitní nezávislý zdroj.


Nejste si jistí svými zdroji? Nechte si nejdříve zpracovat nezávazné posouzení encyklopedické významnosti. Zjistíte, zda má smysl pokračovat, ještě před psaním článku. Požádat o audit zdrojů


Zkontrolujte existující obsah


Před psaním vyhledejte téma přímo na Wikipedii, a to i pod dřívějšími názvy, zkratkami a pravopisnými variantami. Zkontrolujte také, zda:


  • už neexistuje článek pod jiným názvem;

  • název nevede na rozcestník nebo přesměrování;

  • téma není dostatečně popsáno v širším článku;

  • v minulosti neproběhla diskuse o smazání stejného hesla;

  • zvolený název odpovídá tomu, jak téma běžně označují nezávislé zdroje.


Samostatná stránka není vždy nejlepší výsledek. Pokud téma zatím nemá dostatečnou významnost, může být vhodnější dobře ozdrojovaná část v širším existujícím článku. Takový postup ale nesmí sloužit k obcházení pravidel nebo k nenápadné propagaci.


Proveďte rešerši zdrojů


Kvalitní článek se nepíše podle firemních podkladů a teprve následně „nedoplňuje citacemi“. Správné pořadí je opačné: nejprve zdroje, potom text.


Při rešerši si vytvořte jednoduchou tabulku se čtyřmi sloupci:


  1. bibliografický údaj a odkaz;

  2. autor a vydavatel;

  3. informace, které zdroj skutečně potvrzuje;

  4. posouzení nezávislosti, rozsahu a věrohodnosti.


Oddělte zdroje, které dokazují samotnou encyklopedickou významnost, od zdrojů používaných pouze k ověření jednotlivých faktů. Například obchodní rejstřík může podpořit formální údaj o firmě, ale sám o sobě neprokazuje, že si firma zaslouží samostatný encyklopedický článek.


Zaznamenejte také rozpory mezi zdroji. Pokud se důvěryhodné publikace neshodují například v datu založení, počtu členů nebo významu určité události, článek nesmí bez vysvětlení vybrat variantu, která subjektu více vyhovuje.


Vyřešte střet zájmů a placené editování


Střet zájmů vzniká, když editor píše o sobě, svém zaměstnavateli, klientovi, rodině, vlastním produktu nebo jiné blízké osobě či organizaci. Takový vztah komplikuje nestranné posouzení toho, co do článku patří.

Pokud za přípravu nebo úpravy dostáváte peníze či jinou odměnu, podmínky Wikimedia vyžadují zveřejnit:


  • kdo vás zaměstnává;

  • kdo je klientem;

  • v čí prospěch editaci provádíte;

  • jaký je váš vztah k editovanému tématu.


Oznámení lze podle podmínek uvést na uživatelské stránce, diskusní stránce nebo ve shrnutí editace. Konkrétní jazyková verze Wikipedie může mít ještě přísnější místní postupy. Zamlčení placeného vztahu proto není chytrá zkratka, ale porušení podmínek používání.


Transparentnost sama o sobě nezmění reklamní text v encyklopedický. Po zveřejnění vztahu musí návrh stále splnit požadavky na významnost, ověřitelnost, neutralitu a autorská práva. Více rozebíráme v článku Placené editování Wikipedie: pravidla a etický postup.


Napište neutrální návrh


Neutrální článek nesděluje, jak chce být subjekt vnímán. Přiměřeně shrnuje významné pohledy publikované ve věrohodných zdrojích. Pozitivní ani kritické informace se nevybírají podle přání zadavatele, ale podle jejich relevance a zastoupení ve zdrojích.


Čemu se v textu vyhnout


  • první osobě, například „nabízíme“ nebo „naši zákazníci“;

  • superlativům typu „přední“, „unikátní“, „revoluční“ nebo „nejmodernější“, pokud nejsou součástí relevantního a správně připsaného hodnocení;

  • seznamům produktů, služeb, poboček, cen a obchodních partnerů bez encyklopedického významu;

  • firemním sloganům, poslání a vizím;

  • tvrzením bez zdroje nebo závěrům, které žádný zdroj výslovně nepublikoval;

  • výběru pouze pochvalných informací a zamlčení podstatné, dobře zdokumentované kritiky.


Marketingová formulace

Encyklopedický přístup

„Společnost je lídrem ve svém oboru.“

Uveďte konkrétní, relevantní skutečnost a připište ji nezávislému zdroji. Bez takového zdroje tvrzení vynechte.

„Přinášíme inovativní řešení.“

Popište doložený produkt, technologii nebo událost bez hodnotícího přídavného jména.

„Zákazníci oceňují špičkovou kvalitu.“

Nepoužívejte neurčité hodnocení. Uveďte pouze významné výsledky nezávislého průzkumu nebo recenze, pokud jsou pro téma relevantní.


Doporučená osnova článku o firmě


  • stručná definice tématu v úvodu;

  • historie a významné milníky doložené zdroji;

  • činnost jen v rozsahu, v jakém se jí věnují nezávislé publikace;

  • vlastnictví a vedení, pokud jsou encyklopedicky relevantní;

  • veřejné přijetí, významná ocenění i dobře zdokumentované kontroverze;

  • reference, související články a odpovídající kategorie.


U biografie se struktura obvykle posune k životu, kariéře, dílu a jeho přijetí. Žijící osoby vyžadují zvlášť pečlivé, aktuální a spolehlivé zdrojování. Praktické rozdíly popisujeme na stránkách Wikipedie pro firmy a Wikipedie pro osobnosti.


Připravte citace a článek otestujte


Česká Wikipedie doporučuje nový text nejprve připravit na uživatelském pískovišti. Je to pracovní prostor, ve kterém lze upravit strukturu, odkazy a citace před přesunem do hlavního prostoru encyklopedie.


Každé tvrzení, které může být zpochybněno, by mělo být ověřitelné v uvedeném zdroji. Citace vložte co nejblíže konkrétnímu tvrzení; nenechávejte seznam zdrojů až na konci bez zřejmé vazby na text. U online zdrojů doplňte název, autora, médium, datum publikace, datum přístupu a URL, pokud jsou údaje dostupné.


Před zveřejněním zkontrolujte také:


  • zda úvod stručně vysvětluje, čím téma je a proč je encyklopedicky relevantní;

  • zda nadpisy tvoří logickou a vyváženou strukturu;

  • zda interní odkazy vedou na existující hesla a nejsou přehnaně časté;

  • zda jsou doplněny vhodné kategorie;

  • zda text nebyl zkopírován z webu, brožury nebo staršího PR článku.


Ani vlastní firemní text nelze bez dalšího zkopírovat. Obsah Wikipedie podléhá svobodným licencím a zveřejnění cizího nebo neslučitelně licencovaného textu může porušit autorská práva.


Publikujte transparentně


Po kliknutí na tlačítko pro zveřejnění se článek stane součástí živé Wikipedie. To neznamená, že prošel formálním schvalovacím řízením. Komunita jej může následně zkontrolovat, označit šablonou, upravit, sloučit s jiným heslem nebo navrhnout ke smazání.


Ve shrnutí editace stručně a pravdivě popište, co zveřejňujete. Máte-li střet zájmů nebo placený vztah, proveďte požadované oznámení a dodržte místní postup. Nepoužívejte více účtů k vytváření zdání nezávislé podpory a neoslovujte editory s žádostí o nekritické „schválení“ článku.


Co se děje po zveřejnění


Po publikaci může následovat několik scénářů. Článek zůstane bez větších změn, jiný editor jej rozšíří, přidá upozornění na nedostatky nebo zahájí diskusi o jeho dalším osudu. U nového či sporného tématu je běžné, že komunita požaduje lepší zdroje nebo neutrálnější formulace.


Reagujte věcně a s odkazy na pravidla a zdroje. Diskuse není zákaznická podpora a hlas subjektu článku nemá větší váhu než argumenty ostatních. Pokud článek píšete pro klienta, předem mu vysvětlete, že zveřejněním ztrácí kontrolu nad přesným zněním.


Údržba článku nemá znamenat odstraňování nepříjemných, ale spolehlivě doložených informací. Smyslem je opravovat chyby, aktualizovat zastaralá fakta a navrhovat změny transparentním způsobem. Pokud byl váš článek smazán, projděte si nejčastější důvody smazání a možnosti dalšího postupu.


Nejčastější důvody smazání


Nedoložená encyklopedická významnost

Článek stojí převážně na vlastním webu, tiskových zprávách, databázích nebo krátkých zmínkách. Nezávislé zdroje téma nepokrývají dostatečně podrobně.


Reklamní jazyk a struktura

Text připomíná prodejní stránku: obsahuje slogany, seznam služeb, superlativy, ceny nebo výzvy ke kontaktu. Výrazně propagační článek může být rychle smazán.


Chybějící ověřitelnost

Zásadní tvrzení nemají citace, citované zdroje danou informaci nepotvrzují nebo jsou pro dané tvrzení nevěrohodné.


Nezveřejněný střet zájmů

Editor píše za odměnu nebo o vlastním subjektu a svůj vztah zatají. To snižuje důvěru v celý proces a u placených příspěvků může porušovat podmínky Wikimedia.


Porušení autorských práv

Text nebo fotografie byly zkopírovány z webu, médií či propagačních materiálů bez kompatibilní licence a potřebného doložení.


Duplicitní nebo příliš úzké téma

Informace už patří do existujícího článku, případně nemají dostatečný rozsah pro samostatné heslo.


Vlastní výzkum

Článek skládá z dostupných faktů nový závěr, který žádný věrohodný zdroj nepublikoval, nebo přináší dosud nezveřejněná tvrzení autora.



Jak dlouho vytvoření článku trvá?


Jednotná doba neexistuje. Největší rozdíl dělá stav zdrojů. U dobře zdokumentovaného tématu může rešerše a příprava návrhu trvat několik pracovních dnů až týdnů. Pokud zdroje chybějí, více času problém samo nevyřeší — encyklopedickou významnost nelze vyrobit psaním článku ani sérií placených publikací.


Po zveřejnění navíc neexistuje pevná lhůta, po jejímž uplynutí je článek „definitivně schválen“. Kontrola a diskuse komunity jsou otevřený proces a obsah lze upravit kdykoli.


Fáze

Výstup

Co může proces prodloužit

Posouzení tématu

Rozhodnutí, zda má článek reálný základ

Nejasná identita tématu, chybějící nezávislé pokrytí.

Rešerše

Mapa zdrojů a ověřitelných tvrzení

Paywally, archivní prameny, rozpory mezi zdroji.

Příprava návrhu

Neutrální text s citacemi

Složité téma, biografie žijící osoby, mnoho sporných tvrzení.

Transparentní zveřejnění

Článek nebo návrh předložený komunitě

Střet zájmů a místní postup konkrétní Wikipedie.

Komunitní posouzení

Úpravy, připomínky nebo diskuse

Nelze spolehlivě časově garantovat.


Vytvořit článek vlastními silami, nebo s odbornou pomocí?


Článek můžete připravit sami a Wikipedie za zveřejnění neúčtuje žádný poplatek. Vlastní postup dává smysl, pokud umíte kriticky posoudit zdroje, nemáte k tématu blízký vztah a jste připraveni přijmout komunitní úpravy.


Odborná pomoc může být užitečná při auditu významnosti, rozsáhlejší rešerši, tvorbě neutrálního návrhu, správě citací a orientaci v transparentním procesu. Neplatíte však za „místo na Wikipedii“. Platíte za odbornou práci a žádný poctivý dodavatel nemůže garantovat přijetí, konkrétní podobu ani trvalé zachování článku.


Před objednáním služby se proto ptejte:


  • začne spolupráce auditem nezávislých zdrojů;

  • řekne dodavatel otevřeně, když téma podmínky nesplňuje;

  • vysvětlí pravidla placeného editování a zveřejní vztah ke klientovi;

  • odmítá garance, anonymní editování a reklamní text;

  • předá seznam použitých zdrojů a vysvětlí další péči o heslo.


Chcete nejdříve vědět, zda má vaše téma šanci? V Ctrl M začínáme kontrolou zdrojů a encyklopedické významnosti. Pokud podklady nestačí, řekneme to před tvorbou článku. Nechat posoudit téma.


Časté otázky


Může stránku na Wikipedii vytvořit kdokoli?


Technicky může nový článek vytvořit téměř každý uživatel, ale téma i obsah musí splnit pravidla Wikipedie. Samotná možnost kliknout na „zveřejnit“ nezakládá nárok na samostatný článek.


Kolik zdrojů potřebuji?


Pevný počet neexistuje. Často zmiňovaný princip dvou nezávislých, netriviálních a věrohodných zdrojů je užitečné minimum pro úvodní posouzení, nikoli garance. Rozhoduje kvalita, nezávislost, hloubka pokrytí a celkový kontext.


Počítá se vlastní web jako zdroj?


Vlastní web lze za určitých okolností použít k ověření rutinních údajů o subjektu. Není však nezávislý, a proto obvykle neprokazuje encyklopedickou významnost.


Mohu napsat článek o své firmě nebo o sobě?


Technicky ano, ale jde o střet zájmů a česká Wikipedie takový postup nedoporučuje. Placený nebo jinak blízký vztah musíte transparentně zveřejnit a řídit se místními pravidly. Vhodnější může být připravit dobře ozdrojovaný návrh a požádat nezávislou komunitu o posouzení.


Kolik stojí zveřejnění na Wikipedii?


Wikipedie si za vytvoření ani zveřejnění článku neúčtuje poplatek. Externí konzultant může účtovat rešerši, audit zdrojů, tvorbu návrhu a procesní podporu, nikoli koupi místa na Wikipedii.


Lze zaručit, že článek nebude smazán?


Ne. O obsahu rozhoduje komunita podle pravidel a dostupných zdrojů. Garance přijetí nebo trvalého zachování je varovným signálem při výběru dodavatele.


Budu mít nad článkem kontrolu?


Ne. Po zveřejnění může článek upravovat kdokoli v souladu s pravidly. Subjekt článku nemá právo schvalovat jeho znění ani odstraňovat řádně doložené informace jen proto, že mu nevyhovují.


Stačí český článek přeložit do angličtiny?


Ne automaticky. Každá jazyková verze Wikipedie má vlastní komunitu, pravidla a posuzování významnosti. Překlad musí vycházet z vhodných zdrojů, dodržet licenci a působit přirozeně v cílovém jazyce. Více vysvětlujeme v článku Překlad článku na Wikipedii do angličtiny.


Doporučené další články


Oficiální zdroje a další čtení


CTRL M není součástí Wikimedia Foundation ani s ní není organizačně spojena. Tento článek má informační charakter. Pravidla a doporučení projektů Wikimedia se mohou měnit; před editací vždy zkontrolujte aktuální znění oficiálních stránek.

 
 
 

Komentáře


Komentování u tohoto příspěvku již není k dispozici. Pro více informací kontaktujte vlastníka webu.
bottom of page